Otočíme kohoutkem a teče nám z něj dobrá a čistá voda. Naprostá samozřejmost, nad kterou už ani nepřemýšlíme. Voda je tu na pití, na vaření, na umývání, na splachování, koupání, zalévání, je potřebná v mnohých továrnách na výrobu spousty věcí. Na zemi jsou jen 3 % sladké vody, to je opravdu málo. A nová voda v přírodě nevzniká, a proto je potřeba s ní šetřit a vážit si jí.

A tak jsme se v pátek 2. května vypravili uklízet potok, neboť po loňské povodni a zimě jsou vodní toky plné odpadu. Deváťáci začali uklízet u Mraveniště a postupovali proti proudu. My, žáci 2. B, jsme dojeli autobusem na Říku a šli jsme jim naproti. Do pytlů, které nám dali na Obecním úřadě, putovaly plasty, pletiva, plechovky, hadry, dráty, igelitové pytle a sáčky, hrnky, flašky, oblečení, botky, sklo i staré koberce. Pytle se rychle plnily a celkem jich obě party naplnily víc než dvacet. Kusy rezavého železa jsme nechávali na pytlích označených Úklid potoka. Obecní úřad pak zajistil odvoz pytlů do Sběrného dvora. Odpadu bylo opravdu mnoho a tak jsme se s deváťáky nepotkali. Zbývá nám ještě kousek a trasa Říka – Mraveniště bude uklizená. Brzy zase vyrazíme a v čištění našeho potoka budeme pokračovat.